Tady je moje tajemství. Je jednoduché. Správně vidíme jedině srdcem: to nejdůležitější je očím neviditelné. (Malý princ).

Bude líp. Better Things

Seiál HBO


Komedie, USA, 2016-2020, 4 série


Příběh matky, která se stará o své tři dcery. Otcové ve výchově moc nefungují. Sledujeme její potíže při výchově dorůstajících dětí, její práci jako herečky a dabérky. Sam Foxová (hraje ji Pamela Adlon) navíc dohlíží na svou matku, která žije přes ulici, a to rozhodně není lehké. S nadsázkou nás uvede i do potíží ženy, když má už padesát a jak fungují přátelství mezi ženami. Je toho dost, co přináší jeden obyčejný život hlavní hrdinky a pokud se chceme zasmát a někdy se jedná i o černý humor, seriál doporučuji.
 

Nejlepší příloha k rybě

Pátek v 7:47 | ep |  Jídlo, recepty

Mangold

Osvědčená a nejlepší příloha k rybě je mangold a nové brambory. Mangold je bohatý na vitamín C, obsahuje i vitamíny B, A, má hodně hořčíku, fosforu a železa. S novými bramborami je osvědčenou a dobrou přílohou k jakékoliv rybě.

Příprava:

Mangold spaříme horkou vodou, na pánev dáme trochu oleje, slaninu (nemusí být), pokrájený mangold a jemně pokrájený česnek, osolíme a opepříme. 2-3 minuty podusíme a můžeme dát jako přílohu k rybě a k tomu jsou nejlepší nové brambory.


Když se za příběhem skrývá mnohem víc

Úvod

Někdy se v knize za vylíčeným příběhem může skrývat mnohem víc. A to je případ knihy Meši Selimoviće PEVNOST. Kniha popisuje život Ahmeda Šaby v Bosně, která byla v 18. století pod nadvládou Turků. Příběh popisuje návrat hlavního hrdiny z bezesmyslné války v Chotíně (jedna z mnohých bitev Turecka proti Rusku). Po návratu se nemůže dlouho vzpamatovat z toho, že z celé roty přežil jedině on a při návratu zachránil život ještě jednoho vojáka. Vracejí se do Sarajeva a voják, který mu zachránil život mu později nabídne místo v písárně. Příběh pokračuje dál a popisuje život člověka, který se nebál veřejně říct co si myslí, a to později velmi zkomplikovalo jeho život, ale je to i příběh o přátelství, nenávisti, pokrytectví, snaze o záchranu nevinného, ale i o manželství. Podkladem k napsání knihy byla autorovi kronika jednoho učitele, který si zapisoval všechny významné události z let 1732-1803.

Něco navíc

Když ale čtete tu knihu, zjistíte, že ten příběh až tak důležitý není. Pod ním se skrývají otázky o smyslu života, o tom, že když chcete někomu učinit dobro, můžete druhému uškodit, je i odvaze a strachu, kdy volit jaká slova, jak si zachovat morálku, je i o výčitkách svědomí a mnoha dalších psychologických aspektech se kterými se setkáváme celý život. Ke knize jsem se dostala tak, že jeden můj oblíbený spisovatel a moderátor se k ní v době korona krize vrátil a já jsem byla zvědavá proč. Už to vím, přináší mnoho odpovědí na otázky, které si klademe.

Meša Selimović

Meša Selimovć je možná více znám jako autor knihy Derviš a smrt, která získala mnohá ocenění a měla obrovský úspěch. Samotný život M.S. by možná vydal za literární zpracování. Považoval se za Srba muslimského vyznání, bojoval s partyzány proti fašismu, absolvoval mnohá zaměstnání a vztah k ženám? Napočítala jsem čtyři manželství a osm dětí a měl i hráčskou vášeň a svůj život žil určitě plnými doušky.

Na závěr citáty M.S.

Pro člověka není nic důležitějšího, než jeho mír a štěstí, které si sám vytvořil. Proto je třeba chránit svoje štěstí a obklopit zákopy a nikomu nedovolit ať je ohrozí. Ať mě nikdo druhý neznepokojuje, život je surový a lidé zlí, je potřeba mít od nich odstup. Držte je co nejdále od všeho, co je vaše a s čím jste spokojeni.

Člověk není to, co si myslí, ale to, co dělá.


 


Co si myslím o Titovi

Úterý v 9:25 | ep |  Politika

Květen a Josip Broz Tito


V květnu se vzpomíná na Tita, a to z více důvodů. 4.5. 1980 zemřel (na pohřbu měl asi nejvíce státníků, prezidentů, králů a královen za historii státních pohřbů). A přesto, že je to už čtyřicet let, věrní chodí dodnes k jeho hrobce, která je umístěna v Muzeu Jugoslávie. Jugoslávie už sice není, ale jugo nostalgie je přítomná. Další datum 25.5. bylo známo jako Dan mladosti. Bylo rozhodnuto (25.5. 1945), že se budou symbolicky slavit Titovy narozeniny a sice tím, že mladí ze všech zemí bývalé Jugoslávie poběží se štafetou a na závěr ji předají Titovi v Bělehradě na stadionu. Tento den byl svátkem známým jako Dan mladosti.

Jaký byl Tito?

Tito byl podle mého názoru dobrým státníkem, měl velký vliv i na zahraniční politiku, vytvořil Hnutí nezúčastněných zemí, spolupracoval s Východem, Západem i třetím světem, udržel zemi pohromadě, ekonomicky na tom byli taky dobře a důležité bylo i to, že zrušil vízovou povinnost a Jugoslávci (na rozdíl od Čechů) mohli cestovat, kam chtěli.
A dá říct, že byl i mediální hvězdou, v dokumentech, které jsem viděla byl vždy perfektně oblečen, měl image, skvělé chování při oficiálních ceremoniích a měl, řekla bych generálský důstojnou chůzi. Patřil k němu i kubánský doutník a sklenička whisky. Hlasový projev mě ale nenadchl, trochu zkomolený jazyk více jazykových variant, ale pokud mluvil spatra, uměl si říct to, co považoval za důležité. Tito měl rád i film (nejoblíbenější byly pro něj americké westerny a herec John Wayne), měl domácí kino a sledoval zahraniční tvorbu. Do domácího filmu dost investoval a angažoval v partyzánských filmech i slavné zahraniční hvězdy (Bitva na Neretvě, Sutjeska, Valter brání Sarajevo).

Uměl říct ne a co se mi nelíbí

Tito měl v sobě statečnost, protože uměl říct ne i v situacích, kdy si to nikdo jiný nedovolil. Známe je jeho NE Stalinovi a tím se vlastně vyvlekl z jeho diktátu. Rezoluce Informbyra (řídící centrum komunistického hnutí) z roku 1948 odsoudila jugoslávské vedení jako nemarxistické. Co bylo ale odvrácenou stranou? Tito potřeboval po svém rozhodnutí podporu domácích jugoslávských komunistů a ten, kdo pošilhával po bývalém SSSR byl ideologicky "převychován" na ostrově Goli otok. Padesátá léta, kdy se formovala poválečná politika byla temná a mezi ty temné stránky patřila i ta "převýchova", protože byla nehumánní a nelidská. Nedávno prohlásil vnuk Tita v TV, že Tito o těchto praktikách nevěděl. Kdo ví, kde je pravda. O podmínkách na Golim otoku jsem četla knihu Gorana Markoviće Beogradski trio a šokovalo mě, co všechno se na ostrově dělo.

Jak je to dnes a proč vůbec o Titovi píšu

Do Jugoslávie jezdit z bývalé ČSSR nebylo jednoduché, asi jsme mohli pochytit něco špatného nesocialistického. Pamatuji si na jednu cestu, která byla se speciálním šedým pasem a opruz před cestou i po cestě a psaní zprávy, co jsme tam dělali. Co jsem si ale zapamatovala, bylo, že jsem cítila větší svobodu a ekonomika byla rozhodně lepší než u nás.
V Bělehradě žiji většinu času už čtvrtým rokem a samozřejmě to teď vypadá všechno politicky jinak. Jaký mají vztah k bývalé Jugoslávii a Titovi Srbové? Je to rozděleno, někdo ho nesnášel, nenáviděl a někomu se po bývalých časech stýská.
Byla jsem několikrát v Muzeu Jugoslávie, kde se uchovávají sbírky historie státu a památky na dobu Tita.

Ilustrační foto z Muzea Jugoslávie, štafety, Titova uniforma

Co skrývá Bible a o čem jsme nevěděli?

24. května 2020 v 14:14 | ep |  Tradice, legendy, mýty

God Code, Boží kód

Dokumentární film, USA, 2018


Timothy Smith, obchodník se starožitnostmi objevil v Leningradském kodexu, což je nejstarší text hebrejské Bible kód, který dešifroval, a hledal pomocí softwaru další. Co našel? Upozornění na 11.9. 2001 (teroristický útok na 2 věže Světového obchodního centra). Další kód, který přečetl, upozorňuje na zničení Koreje atomovými zbraněmi - má to být varování? Kódy lze ale dešifrovat pouze z originálních a nejstarších textů hebrejské Bible a jeho pátrání vedlo tedy dál a do Jeruzaléma. Kromě Leningradského kodexu patří mezi nejstarší hebrejské texty Aleppo Codex (nyní umístěn v Izraelském národním muzeu), ale Tóra není kompletní, některé stránky byly zničeny požárem.

Pátrání po Arše úmluvy

Archa úmluvy byla truhla, která obsahovala desky zákona, obsahující desatero. Archa úmluvy - truhla měnila své umístění a dnes nevíme, kde je. Pátrání po ní a informace, vedoucí k jejímu nalezení jsou i skryty v tajných společnostech např. Svobodných zednářů. Se Svobodnými zednáři se setkal i Timothy Smith, ale neprozradili mu nic. T.S. si myslí, že našel v Bibli něco jako mapu umístění truhly, která by měla být pod Šalomounovým chrámem. Jenže, ten je na jiném místě, než kterému se dnes věří a sice ve Městě Davidově, kde jsou rozsáhlé archeologické vykopávky. T.S. vstoupil na místa, kde je Gichonský pramen a tady jeho cesta pátrání prozatím končí, ale Timothy je přesvědčen, že už je poblíž "pramene" objevu Archy úmluvy.

Jeruzalemský chrám

První Jeruzalemský chrám postavil král Šalomoun a byl zničen Babyloňany na začátku 6. st. př. n.l. Druhý chrám byl postaven na Chrámové hoře a byl zničen v roce 70 Římany. Zachovala se jen vnější opěrná zeďˇ, zvaná Zeď nářků.

Závěr

Pátrání po něčem je vždy dobrodružné, plné tajemství a záhad. Pokud jste zvědaví jako já a chcete něco nového objevovat, dokumentární film doporučuji. Před námi je toho skryto ještě hodně. Na závěr i když nejsem kryptografkou, jsem si otevřela Bibli- Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi…… (První věta Starého zákona).

Autor fota Zeď nářků Aleš Novák.


Bludné kruhy. I Know This Much is True

Seriál HBO USA, 2020, 6 dílů

- byl natočen podle knihy Wallyho Lamba Bludné kruhy z roku 1998. Kniha byla do češtiny přeložena v roce 2001. Seriál (zatím dostupné 2 díly) vypráví příběh o jednovaječných dvojčatech. Jeden z chlapců je ale mentálně postižený a začíná to dramaticky, protože si v knihovně usekne dlaň a odmítne si ji nechat přišít zpět, a dostane se do vězeňské léčebny. Pomalu se začínáme ponořovat do dětství a mládí obou bratrů a je tam hodně skrytého a temného. Herec Mark Ruffalo (známý ze seriálu The Avengers) hraje oba bratry a obě postavy jsou naprosto odlišné, takže kdybyste to nevěděli, tipujete, že bratry hrají dva herci. Pokud máte rádi psychologická dramata, seriál doporučuji.


O psaní

Stephen King. O psaní. Memoáry o řemesle.
O Kingovi jsem přemýšlela, kam chodí pro originální nápady, jak umí vygradovat děj a vůbec, kde se to v něm bere, že tak umí psát a když jsem zjistila, že něco ze svého psaní poodhalil, jeho knihu O psaní jsem si koupila. Snažím se občas na svém blogu psát o tom, co mě baví nebo vytáčí, co sleduji a vím, že psát dobře a přitažlivě vůbec není jednoduché, a proto jsem chtěla nahlédnout pod pokličku mistra. Svoji knihu začíná dvěma citáty, které stojí za zamyšlení. Upřímnost nade vše. Miguel de Cervantes a druhý Lhářům se vede nejlíp. Anonym.
Na závěr si dovolím dát citát z Druhé předmluvy knihy.
"Tahle kniha je krátká, protože většina knih o psaní je plná žvástů. Spisovatelé, včetně zde zúčastněného, sami moc dobře nerozumějí tomu, co dělají - nevědí, proč to funguje, když je to dobré, ani proč to nefunguje, když je to špatné. Usoudil jsem, že čím bude kniha kratší, tím miň v ní bude žvástů."
Ale byla to nadsázka, S. King prozradil, jak se dostal k psaní i něco ze svého života a o řemesle psaní. Jednoduché řemeslo to není, musíte vytrvat, být pilní, nevzdávat to a ta inspirace vždy nakonec přijde.

„Uvolnění“

20. května 2020 v 11:16 | ep |  Téma týdne
Slovo uvolnění jsem dala do uvozovek, protože uvolnění může být i negativní. V mnoha zemích byla přijata při boji s Covid 19 mimořádná opatření, byla různá omezení, domácí izolace, zákazy vycházení. Během nouzového stavu v Srbsku klesl počet dopravních nehod a případů domácího násilí. Před necelými čtrnácti dny byl nouzový stav zrušen a děje se to vlastně i v celé Evropě. Co všechno to může přinést? Zrušení výjimečného stavu by nemělo být spouštěčem násilí, ale může ho způsobit vlastně každá situace, která zásadním způsobem změní, naruší životní styl jednotlivců.

Eskalace násilí

Pokud jsou vztahy nestabilní a napjaté, mohou změny, které mohou být chápány jako nebezpečné spustit násilí, protože jakákoli změna, kterou člověk považuje za ohrožující a naruší jeho život, může spustit násilí. Bohužel, je to tak, a černé kroniky se zaplňují. Dochází k vraždám, loupežím. Radikalizuje se obyvatelstvo v mnoha zemích, dochází k demonstracím (Německo), objevují se antisemitské výpady, že za všechno mohou Židé. To snad ne, to už tady jednou bylo…..

Sebevraždy

Neznám přesnou statistiku, ale je smutné, že dochází po situaci, které jsme byli vystaveni i k sebevraždám, a to i mezi zdravotními sestrami. Nevím, ale asi to je následek velkého a dlouhotrvajícího tlaku na psychiku, a potom může dojít ke zkratkovitému jednání. Může to mít na svědomí i velký pocit zodpovědnosti za životy jiných, i když ten je na místě.

Závěr -co je před námi

Před námi je toho ještě hodně, s čím se musíme smířit. Virus zeslabil, ale zůstal a při nepozornosti, neopatrnosti, riskování, se klidně zase zvedne na prokletou stovku onemocněných nebo i více. Čekají nás ekonomické problémy, a dá se říct, že psychika dostane zase zabrat. A jednoduchý lék na psychiku, stejně jako vakcína není. Nezbývá nic jiného, než si říct MUSÍME VYDRŽET. Když se bavím s lidmi, jsou dost otrávení a říkají, trvalo to dlouho, jsem omezena v tom a v tom, nemůžu plánovat dlouhodobě ani cesty, přišla jsem o peníze. Co může trochu pomoci? Chození do přírody, rychlá chůze, běh, čtení, psaní a prostě něco dělat.

Zdravé jídlo

19. května 2020 v 11:25 | ep |  Jídlo, recepty

Proč jíst brokolici?

Obsahuje velké množství vitamínů (C, D, E, B) a dále železo, draslík, selen, vápník, hořčík, karoten, riboflavin a kyselinu listovou, vlákniny. Brokolice zlepšuje imunitní systém a v neposlední řadě se doporučuje i těm, kteří chtějí zhubnout, protože obsahuje 90% vody a málo sacharidů.
Když připravujeme brokolici a chceme uchovat co nejvíce vitamínů - nejlepší je syrová nebo vařená v páře. Pokud ji vaříme ve vodě, stačí 3 minuty.

Brokolicový salát

Salát je rychlý a jednoduchý. Pokud brokolici vaříme ve vodě 3 min., odstavíme, opláchneme studenou vodou. Slaninu jemně pokrájíme, osmažíme, necháme vychladnout. Připravíme si zálivku na salát: smícháme olivový olej, trochu octa (dala jsem balsamico), hořčici, sůl, pepř. Nakrájíme si mladou cibulku a smícháme všechno s brokolicí dohromady.

Jak jsem odkrývala záhady jedné knihy

Zmrzlinář

Jak jsem se dostala ke knize Zmrzlinář? Opět náhoda, prohlížela jsem knihy v bělehradském knihkupectví a dostala se mi do ruky kniha Sladoledžija (Zmrzlinář) a zaujalo mě na ní více věcí, děj je zasazen do Československa válečných let až do počátku devadesátých let, a navíc v okolí Olomouce (kde jsem žila) a překvapení korunovalo to, že knihu napsala finská autorka Katri Lipson (1965), která je povoláním lékařkou. Knihu jsem si koupila a začala rozmotávat klubko záhad, hlavně proč píše finská lékařka o Československu.

Katri Lipson byla jako studentka medicíny na výměnném pobytu v roce 1990 v Olomouci, Její první české slovo bylo zmrzlina, a to obdivuji, lehké slovo to pro cizince není a její vztah k Česku je hlubší, navštívila ho několikrát a začala se zajímat o české dějiny. Navíc je hezké, že do psaní knih, které ji vždy lákalo, se pustila právě v roce 1990 v Olomouci.

Kniha Zmrzlinář získala v roce 2013 ocenění a rozhodně stojí za přečtení. Je originální tím, že děje a postavy se prolínají v čase a jsou záměrně bez konce, možná, jako v úvodní kapitole, kdy se točí film (z války) a herci neznají dopředu scénář ani to, jak budou jejich role pokračovat, a tak je to vlastně i v životě. Takže jsem ráda, že kniha upoutala moji pozornost a doporučuji k přečtení.

Kam dál