Tady je moje tajemství. Je jednoduché. Správně vidíme jedině srdcem: to nejdůležitější je očím neviditelné. (Malý princ).

Mysterie Srbije náplavy z Prahy

4. října 2016 v 10:23 | ep |  Tradice, legendy, mýty
Shodou různých okolností žiju teď nějakou dobu v Srbsku, proto náplava z Prahy. I když tady roky jezdím něco úplně jiného je dovolená a něco jiného žití.
Dojmů z žití V Srbsku je hodně. První příspěvek jsem nazvala mysterie, tak se bude věnovat jim. Srbsko je rozhodně víc mysteriózní než Česko (víra v neobyčejné věci, zázraky, sny, věštby).
Jednu podivnost - mysterii jsem zažila i já s manželem (Saša). Začalo to úplně nevinně. Jedno ráno jsem zahlédla (spíš jedním okem a rozespalá) v TV upoutávku na Ljubišino selo (název sela jsem změnila - pro jistotu). Vypadalo to jako úžasné relaxační místo, etno vesnické stavby, skvělé domácí jídlo, krásná příroda. Řekla jsem si, chci to vidět.
Nebylo to daleko, Saša koukl do mapy (i když ne moc pozorně), řekl, že to v pohodě najde i když název toho sela slyšel poprvé. Dokonce jsem Ljubišino selo našla i na webu, kde byly nádherné fotky a adresa (tu jsme si nezapamatovali).
Vyjeli jsme autem, směr správný a na benzínové pumpě ne daleko od cíle, jsme se ptali, kde je selo. Zvláštní bylo, že Ljubišino selo nikdo neznal, jen mávli rukou, že asi rovně.
Po cestě jsme se ptali asi dalších čtyřech lidí a všichni kroutili zamítavě hlavou, jen jedna paní řekla, že nějaká etno dřevěná restaurace je poblíž, ale nebyla to ona a navíc zavřená. Saša řekl, že to podcenil a musí mapu prostudovat (v autě ještě nemáme srbskou navigaci……..).
Dobrá, za dva dny padlo rozhodnutí, že pojedeme do sela znovu a připravili jsme se. Napsali jsme si název ulice, kterou jsem našla na webu Ljubišina sela, dívali se důkladně na mapu i na street view (tam sice bylo staveniště, ale foceno to bylo před třemi roky, což nás uklidnilo). Měli jsme sice všechny záchytné body, já jsem navíc použila navigaci v mobilu a jeli jsme na jistotu.
Podezřelé bylo, že odbočka do Ljubišina sela byla hodně nenápadná a přehlédnutelná a vůbec žádný uakazatel, kam vede, na cestě nebyl. Ale trefili jsme ji, navigace fungovala a jeli jsme po uzounké cestě do sela. První stopa byla, že na jednom stromě byl na kousku polorozpadlého dřeva ukazatel doleva s názvem Ljubišino selo i když navigace mi tvrdila, že máme jet rovně.
Zahnuli jsme doleva podle ukazatele a dojeli jsme na staveniště, takže zmatek, byl tam sice jeden dělník, ale jeho pohled byl skoro nenávistný, že by mu vadila zahraniční značka na autě? Ale ani jsme neměli odvahu se ho zeptat.
Ok, tvrdila jsem, že pojedeme rovně podle navigace, po cestě jsme se ptali ještě třech lidí, jedné staré ženy, ta řekla, že z toho staveniště občas slyší nějakou hudbu a další dva tvrdili, že o ničem neví i když byli přímo obyvatelé té vesničky. Zase hodně zvláštní.
Po krátké trase rovně, navigace řekla "jste na místě" no a nebylo tam nic, jen strouha a pár stromů a domky. Tak jsme se tam otočili a jeli zpátky a s manželem jsme se shodli, že na staveniště už podruhé nepojedeme a Ljubišino neexistující selo nám zůstane utajeno. Při zpáteční cestě jsem si koupila od té paní, co jediná přiznala, že by tam něco mohlo být (zhruba 700 m za jejím domem!!!) fíky a to byla jediná pozitivní věc celého výletu. Docela rádi a rychle jsme se vrátili a shodli jsme se na tom, že už po Ljubišině selu pátrat nebudeme.
Vynořují se otázky a fabulace, existuje Ljubišino selo? Nebo je to fáma? Proč má upoutávku v TV a webové stránky, když defacto není k nalezení. Když jsem si ten web znovu otevřela, kromě těch fotek tam skoro žádné informace nebyly. Nebo je to místo jen pro zvané (tajkuni - mafie?, pračka peněz?) a místní s ním nechtěji mít nic společného a vůbec o něm odmítají mluvit?
Asi to ani vědět nechci a schovám si zážitek do šuplíku mysterie Srbije.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama