Tady je moje tajemství. Je jednoduché. Správně vidíme jedině srdcem: to nejdůležitější je očím neviditelné. (Malý princ).

Listopad 2017

Ruský salát

5. listopadu 2017 v 9:50 | ep |  Jídlo, recepty
Každý má určitě ten nejlepší recept na svůj bramborový salát. To ale nebrání tomu, vyzkoušet něco jiného. Tady (Srbsko) se prodává a připravuje Ruska salata. Nevím, co má společného s Ruskem, ale několikrát jsem ho udělala a je moc dobrý.

Potřebujeme

3 velké brambory (nebo 6 menších), 3 mrkve, 3 vařená vejce, 6-7 kyselých okurek, 300 g hrášku, 300 g šunky, sůl, 300 g majonézy (light) , 200 g zakysané smetany a přidávám lžičku hořčice.

Příprava

Uvaříme brambory ve slupce, mrkev a hrášek (mražený), necháme vychladit, brambory oloupeme. Všechno smícháme a necháme odstát ať se chutě spojí........


Marioneta

4. listopadu 2017 v 11:52 | ep |  Knihy, filmy, recenze
Jsou knihy a Knihy. Ty s velkým K jsou pro mě ty, které se vás nějakým způsobem dotknou a o jejich obsahu přemýšlíte. Takovou knihou pro mě je Marioneta autorky B. Alavanji (r. 1979), která popisuje život její babičky. Marioneta je jednak loutka, kterou hlavní hrdinka opatrovala a obrazně byla i loutkou, obětí, kdy za provázky tahali lidé, kteří ji vedli na cestu, která byla hodně trnitá. Děj se odehrává ve druhe polovině min. století ne vesnici a popisuje osud ženy, která byla obětí své doby. Když byla dítě, její otec rozhodl, že bude bydlet u strýce a tety, kteří neměli své děti. Musela si tedy zvyknout a přijmout novou rodinu. Po nějaké době se zase musela vráti zpět, co to dělalo s její psychikou, nikoho nezajímalo. Otec ji proti její vůli provdal, lépe řečeno prohrál ji v kostkách - do vedlejší vesnice, za muže, kterého předtím nikdy neviděla. Rodina byla bohatá, ale její tchán byl netvor, který zneužíval všechny a bál se ho i vlastní syn, manželka. Jeho slovo bylo zákon. Byl násilník a své nejbliží bil, pokud nebylo po jeho. Hlavní hrdince se narodilo dítě, ale byla to dcera a to bylo pro tchána špatně......svoji vnučku nechtěl ani vidět, svoji snachu dokonce znásilnil, aby se postaral o mužskou liniji. Hlavní hrdinka se rozhodla utéct, útěk se nepodařil a při něm ji odebrali její jedinou dceru. Život šel dál, vdala se podruhé, měla syna, vnučky a vnuky, ale o svoji dceru přišla. A navazání kontaktu se nedařilo. Podle jejich pocitů přišla tak o půl duše. S dcerou se setkala na smrtelné posteli.
Obsah knihy se dá popsat jen zkratkovitě, ale pokud knihu budete číst, nedáte ji z ruky. Končí slovy:"během celého svého života se snažila být dobrou dcerou, sestrou, snachou, ženou, matkou, babičkou...a byla dobrá sama pro sebe? Ve hře rovnoprávnosti se neví, kdo tahá za provázky a kdo je marioneta".....
Dnes žijeme v jiné době, ale stejně mě napadlo, žijeme podle sebe, svých představ, potřeb? Nebo se necháme tahat provázky těch, kteří říkají co máme dělat, jak se chovat, jak být to dobří pro někoho....

Nakladatelství (autorky knihy) se jmenuje Samo korak (Jen krok) a je to symbolický název, někdy stačí udělat jediný krok a jít tam, kde nás to táhne, kde sami chceme jít.....Ke knížce, kterou jsem si kupovala na veletrhu ,byl i dárek - sklenička s papírkem se slovy, když se ti všechno vezme, jedině to , co máš v sobě, je důležité....

Boj, boj, boj

2. listopadu 2017 v 9:22 | ep |  Téma týdne
Můžeme být mírumilovní jak chceme, bojům se ve svém životě nevyhneme. Geneticky jsme naprogramovaní při střetu s nepřítelem buď jít do boje nebo utéct. Někdy máme na rozhodování pár vteřin, někdy máme více času a můžeme si to promyslet. Nejzávažnější je boj o holý život, všechny ostatní boje jsou méně závažné a dají se nějak řešit. Strávila jsem nějakou dobu na Kosovu a Metochii a vyslechla příběhy lidí, kteří bojovali o svůj život a dodnes jsou ohroženi. A to je něco, co se nedá srovnat s ničím, protože jde o holou existenci. Ve svém životě mám pár lidí, které nazývám narušiteli a je to kategorie, která buď chce vaše peníze nebo pozornost nebo se cítí nějak ukřivděna. Tito lidé jsou zvyklí používat nefér " bojové prostředky", jsou urputní a neodbytní. Tady je boj takový otravný, frustrující a dlouhodobý. Pokud se ve svém životě setkáte s člověkem, kterého se nějak dotknete nebo si to aspoň on myslí a navíc je pomstychivý, připravte se na nejhorší......jeho boj není ani čistý a ani nemá logiku. Dalšími boji je boj s nemocemi, zrovna teď, když to píši, bojuji s virózou, ale boj je celkem vyrovnaný a o nic tragického nejde. Horší je boj se závažným onemocněním a tady musíme zapojit všechny své síly a nevzdávat to a je to těžké a taky dlouhotrvající. Takové ty boje o lepší zaměstnání a vyšší platy mi připadají malicherné ve srovnání s těmi, kdy oparvdu bojujeme o svůj život. Některé boje můžeme vyhrát, ale cena je často velmi vysoká, a to jsou případy, kdy nás někdo poškodil např. finančně a chceme se soudit. Většinou to za to nestojí. Buďme tedy připraveni na boje, neutíkejme, když jsme přesvědčeni o své pravdě, ale hlavně si uvědomme, že nejdůležitější je náš život a zdraví a o to musíme bojovat vždy. Nesmím zapomenout na boj za svobodu, ta je taky nesmírně důležitá v našem životě a nenechejme si ji vzít a nechat se zavřít do klece.