Tady je moje tajemství. Je jednoduché. Správně vidíme jedině srdcem: to nejdůležitější je očím neviditelné. (Malý princ).

Absolutní nula, aneb, jaký je život cizince

13. ledna 2018 v 12:59 | ep |  Téma týdne
Máme nový rok a určitě i nové starosti, úkoly, projekty. O tom, jaké to je, pokud nežijete v rodné zemi, bude letošní první příspěvek. Žiju v Srbsku i v Česku. Poslechla jsem radu českého právníka a začala jsem si vyřizovat dočasný pobyt v Srbsku. Pokud ho nemáte, je vaší povinností do 24 hodin se přihlásit, spíše vás musí někdo přihlásit na policii a dostanete tzv. beli karton na 90 dní. Jednak je to otravné a taky musíte hlídat čas pobytu. Pokud se nepřihlásíte a nedostanete do nějaké situace, kdy musíte prokázat pobyt, nic se neděje ….
Dostala jsem radu od své kadeřnice, abych si našla někoho, kdo to za mě udělá a budu mít jistotu, že to bude bez nějakých zdržení a problémů. Samozřejmě jsem to vyslechla a rozhodla se, že to zvládnu sama, tak to zvládám horko těžko. Prvním poznáním bylo, že informace, které najdete na internetu i oficiálních stránkách jsou buď kusé anebo neplatí.
Můj první pokus o žádost trvalého pobytu (manželství se Srbem) byl na cizinecké policii vysvětlen tak, že musím nejprve žádat o dočasný pobyt a po třech letech můžu žádat o trvalý. Ok, tak začneme znovu a shromažďujeme jiné dokumenty, které je potřeba a je jich dost.
Další poznatek je ten, že to, co vám řekne jedna úřednice a potom jednáte s jinou, je zase všechno jinak.....
Na cizinecké polici už jsem skoro doma, byla jsem tam zatím 4x nebo 5x. Jedním z dokumentů bylo např. lekarske uverenije, což je tiskopis o vašem zdraví, který vám musí vyplnit lékař. Což byl celkem oříšek, protože zdravotní pojištění si platím v Česku. Podařilo se, našla jsem doktora, mám vyplněný tiskopis. Hurá!!!! Radost trvala dva dny, protože na cizinecké policii mi řekli, že nepotřebuji uverenije, ale osiguranije, tedy pojištění, snad tedy bude stačit kopie evropské zdravotní karty. Soudně ověřený překlad oddacího listu, ale nestačil, chtějí zápis do matriky tady v místě a poslali mě do nejbližšího úřadu opštiny (městské časti). Hm, tam mi řekli, že mi to neudělají, protože to musí být v místě bydliště. Tak dobře, jedu jinde, a tam už to bylo na úrovni usekneš jednu hlavu, další tři vyrostou. Pan úředník mi řekl, že i když mám překlad oddacího listu s ověřenou kopií a razítkem, nestačí to, protože chce originál. To můj mozek úplně nepochopil, a když jsem se zeptala, jestli mi vezme originál dokumentu, řekl s úsměvem, že ano, a navíc to musí být zase svázané provázkem, přelepeným lepícím papírkem s razítkem. A dal mi další papír zahtev neboli žádost a tam je i potvrzení policie (zase té místní) o potvrzení bydliště, adresy v den sňatku. Takže na policii mi dali další papírek zahtevu a musela jsem znovu zajet do agentury soudních překladatelů, ať mi převážou a orazítkují překlad znovu, tentokrát s originálem a na to si samozřejmě musím počkat......O platbě poplatků nemluvě.....
A co na to říkají místní známí? Vydrž, už to skoro máš nebo každá městská část jedná podle vlastních směrnic atd. atd.
Závěr: zajímavá zkušenost a obecné zamyšlení. Cizinec je od slova cizí a pohled na něho je nedůvěřivý a úřady, které rozhodují o pobytu ho nechají vydusit....a nechají si to zaplatit. A podle mého názoru je to stejné všude i v Česku, protože, když mě stěhovala firma a byli tam i Ukrajinci zahořkle mi povídali co musí absolvovat a platit v Česku......
Dá se to změnit? Určitě ne, spíš se to zhorší, když migrační vlny a stěhování asi nepřestanou......
Mě o tak moc nejde, ale jsem vděčná za tu zkušenost i pochopení odvrácené strany pobytu v cizí zemi.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Monika Monika | 13. ledna 2018 v 16:28 | Reagovat

Vydrž prťka, vydrž, bude líp :-)  :-)  :-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama