Tady je moje tajemství. Je jednoduché. Správně vidíme jedině srdcem: to nejdůležitější je očím neviditelné. (Malý princ).

Jak jsem odkrývala záhady jedné knihy

17. května 2020 v 18:16 | ep |  Knihy, filmy, divadla,malířství, recenze, výstavy

Zmrzlinář

Jak jsem se dostala ke knize Zmrzlinář? Opět náhoda, prohlížela jsem knihy v bělehradském knihkupectví a dostala se mi do ruky kniha Sladoledžija (Zmrzlinář) a zaujalo mě na ní více věcí, děj je zasazen do Československa válečných let až do počátku devadesátých let, a navíc v okolí Olomouce (kde jsem žila) a překvapení korunovalo to, že knihu napsala finská autorka Katri Lipson (1965), která je povoláním lékařkou. Knihu jsem si koupila a začala rozmotávat klubko záhad, hlavně proč píše finská lékařka o Československu.

Katri Lipson byla jako studentka medicíny na výměnném pobytu v roce 1990 v Olomouci, Její první české slovo bylo zmrzlina, a to obdivuji, lehké slovo to pro cizince není a její vztah k Česku je hlubší, navštívila ho několikrát a začala se zajímat o české dějiny. Navíc je hezké, že do psaní knih, které ji vždy lákalo, se pustila právě v roce 1990 v Olomouci.

Kniha Zmrzlinář získala v roce 2013 ocenění a rozhodně stojí za přečtení. Je originální tím, že děje a postavy se prolínají v čase a jsou záměrně bez konce, možná, jako v úvodní kapitole, kdy se točí film (z války) a herci neznají dopředu scénář ani to, jak budou jejich role pokračovat, a tak je to vlastně i v životě. Takže jsem ráda, že kniha upoutala moji pozornost a doporučuji k přečtení.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama